ROZHOVOR S PŘEŽIVŠÍ Z ÚTOKU NA DIVADLO BATACLAN V PAŘÍŽI - DÍL I.

První díl je o tom jak se to semlelo, svědectví Petry je neupraveno.

Kdy sis všimla střelby ?
Na chvíli jsem si myslela že to nějak patří k tomu vystoupení, teroristický útok prostě není to, co člověka napadne jako první.
Ale kapela přestala hrát, lidi začli křičet a já viděla, jak někoho střelili do hlavy.


Cos udělala prvního ?
Chytly jsme se s kamarádkou za ruku.


Kdy tě postřelili, od začátku střelby ?
Téměř na začátku. Byla jsem k nim (útočníkům, pozn. redakce) dost blízko.


Cos potom dělala ?
Střelili mě do stehna, spadla jsem na zem, bolelo to. Snažila jsem se být potichu a nebrečet, abych na sebe neupozornila.


Za jak dlouho přišli záchranáři ?
Teroristé začali střílet před desátou večer. Když přišli záchranáři, bylo po půlnoci.


Kdy ses poprvé cítila úplně v bezpečí ?
Až když jsem byla doma (v České republice, pozn. redakce).


Jak tě to ovlivnilo ?
Řekla bych, že jsem teď opatrnější, snažím se vyhýbat velkým akcím, kde je hodně lidí. Také jsem se začala trochu zajímat o to, kdo Daeš (tzv. "Islámský Stát", pozn. redakce) vlastně jsou.

V druhém díle bude o vztahu Petry k Islámu a k uprchlíkům.

INFORMACE O ROZHOVORU: Jméno pozměněno na žádost, rozhovor byl uskutečněn po internetu.